Lyžovačka ve Schlamingu

Rozhodla jsem se, že by bylo dobré zkusit lyžovat či vzít snowboard jinde než v Čechách. Já jsem nikdy zastánce lyžování v zahraniční nebyla a vystačila jsem si s našimi kopci a místními podmínkami. Když se však chce člověk účastnit debat porovnávání podmínek lyžování v zahraničí a v Česku, musí to jet zkusit.  Přemluvili jsme pár kamarádů, ať jedou s námi. Já, ségra a Honza jsme si vzali snowboard, Láďa, Ája a druhý Laďa si vzali běžky a Janča si nezvala nic, že bude provádět jen turistiku. 

Ubytování jsem vzala v penzionu na kopci Ramsau am Dachstein nedaleko hlavních vleků. Bohužel nic u vleku ve Schlamingu se mi nelíbilo a naše ubytování mělo i za skvělou cenu polopenzi. Bylo hned vedle běžkařských tratí a kousek od Grosglockneru. Vypravili jsme dvě auta a jeli přes Graz. Cesta byla pohodová jen v Rakousku jsou pravidla na převážení lyžařských věcí, že buď musí být v rakvi na střeše nebo pevně ukotvené, nejlépe oddělené od cestujících. Naštěstí jsme měli jedno vetší auto, tak tam jsme vše naskládali. Paní majitelka penzionu byla velmi milá a měli jsme krásné pokoje s výhledem na hory. Dostali jsem výbornou večeři, vlastně všechno jídlo zde bylo skvělé. Večer jsme si zahráli společenské hry a těšili se na zítra. Ráno naše trojice vyrazila na snowboard a ostatní zvolili turistiku. Musím uznat, že to nebyl snowboarding, ale díky ségře GEO snowboarding.  Začali jsem na kopci Hochwurzen a přejeli jsme několikrát na Planai. Musím uznat, že tolikrát jsem si nesjela kopec ani nepamatuji a už po prvním dnu jsem pochopila, proč je ježdění v Rakousku jiné. Na české sjezdovky jsem nezanevřela, ale s místními podmínkami se to moc srovnávat nedá. Skvělé služby, méně lidí, upravené svahy a velké areály.