Amazing FLORIDA a BAHAMY

S kamarády Kačkou a Ondrou jsme se rozhodli, že podnikneme cestu mimo náš evropský kontinent. Nejdřív s touto myšlenkou všichni jen laškovali, ale já jsem žena činu a tak jakmile British Airways vyhodili levné letenky, hned jsem je zakoupila. Sice to nebyla letenka za nejnižší cenu, stála 11.900 Kč tam/zpět pro jednu osobu, ale měla jsem aspoň jistotu, že to je kvalitní společnost, máme v ceně velké zavazadlo a přestup byl ideální. Let byl z Vídně s přestupem v Londýně Heathrow. Přestup byl 2:30, takže ikdyž jsme letiště neznali, měli jsme na vše dost času. Místo příletu bylo letiště Miami. Odlet 19. května a návrat 1.června 2016. Měsíc před cestou jsme si zařídili přes počítač ESTU, která stála na osobu asi cca 350 Kč. Vyplnění trvalo asi 20 min. na každého a schválení proběhlo během chvilky. Hned jsme si vše vytiskli a přidali k letenkám. Ověřili jsme si v bance, že je možné platit našimi platebními kartami. Rezervovala jsem jako vždy před cestou ubytování přes Booking a hlavně jsem hledala možnost, jak se ještě dostat na Bahamy. Byla tam i jednodenní plavba, ale to mi přišlo dost náročné, tak se mi nakonec podařilo najít stránku Balearia Caribbean a objednala jsem přes ně výhodně plavbu lodí i ubytování na 3 dny. Zpětně musím uznat, že to byl nejlepší počin výletu. 

Vše jsme měli na cestu připravené. Já měla nastudovanou mapu tam a zpátky, tak jsme mohli vyrazit. Jen jsem zapomněla rezervovat dopředu auto, tak jsem doufala, že půjčíme nějaké přímo na místě. Odlet z Vídně byl bez problémů a hned jsme byli v Londýně, tak jsme si počkali na letadlo, což bylo trošku zdlouhavé a pak jsme nasedli na 9 hod. let. Naštěstí byly všude monitory s filmy a hudbou a měli jsme neomezené občerstvení. Dali jsme si pár skleniček ginu a hned se lépe letělo. Ke konci už se těch 9 hod. táhlo a těšila jsem se až vystoupíme. Na konci letu jsme dostali dotazník, proč letíme do Ameriky, za jakým účelem, kolik máme peněz a pořád dokola samá kontrola. Na letišti nás čekalo ještě imigrační. Takže opět otisky, dotazy proč jsme přiletěli. Naštěstí paní byla milá a prošli jsme bez komplikací. Jen ty kontroly byly prostě hrozně zdlouhavé. Protože jsme jeli do Fort Lauderdale, tak jsme šli rovnou na vlak. Já blbec, kdybych si zjistila kolik stojí taxi, tak se netáhneme vlakem.  Musím uznat, že to byl jeden z velkých zážitků. Poněvadž místní socku po pobřežních městech, opravdu využívali především socky:-). Někteří požili mnoho alkoholu, někteří neměli zuby (což jsme zjistili, že v Americe, bylo asi normální) a někteří byli sjetí. Miškuse si tam vyhlídl jeden černoch vracející se asi z práce a pořád dokola opakoval, že jede k Mámě na večeři...My mother is the best mother. Tahle věta zazněla asi 30krát. Pak zval Miškuse na večeři a řekl mi, že já sice dobrý, ale není nad Mámu. Byli jsme rádi, že jsme z vlaku vystoupili a pak vzali rovnou taxi do hotelu na pláži. Stálo nás to asi 10 dolarů. Bydleli jsme  v Hotelu Ocean Beach Palace. Ubytování v této lokalitě bylo hodně podobné, takové lepší motely s bazény u cesty. Ubytování bylo moc hezké, dokonce jsme se několikrát koupala v bazénu a každý den byl prováděn úklid. Byli jsme však na jednu noc a hned druhý den ráno jsme měli cestu na Bahamy. Ráno jsme vstali a šli na autobus. Autobusové zastávky byli špatně značené a dochvilnost autobusů hrozná. Řidiči nedokázali ani říct, která linka jede do přístavbu, protože neznali trasy. Byla jsem z hromadné dopravy šílená. Samozřejmě nás řidič místo k přístavu zavezl na centrální autobusové nádraží, tam po mém usilovném fňukání se šel zeptat, kdo jede k přístavu. Skočili jsme na další autobus, který nám ukázal a někde nás řidič vysadil, prý poblíž přístavu. Tam jsme opět nad ránem zastavili dvě černošky a ptali se, kde je přístav. Náš děsivý přízvuk udělal z port - aeroport a tak nám řekly, že jsme úplně špatně. Chtělo se mi brečet, tak jim říkám: vždyť ten řidič říkal, že přístav je kousek. A ony: Aha, přístav. Jo tak ten je 300m, to jste měli říct hned:-)...No uf. Dotáhli jsme kufry k přístavu a našli naši přepravní společnost. Byla jsem trošku zklamaná, protože jsem si chtěla nechat kufry v našem hotelu, kde se budeme po 3 dnech vracet a paní na recepci nám řekla, že úschovu zavazadel neprovádí, tak jsme museli ty těžké kufry tahat sebou a celkem 2x je opět u dopravní společnosti odbavovat. Příště budeme chytřejší staroušku:-) a vezmu si hotel s úschovou zavazadel...V terminálu jsme byli jediné bílé obličeje, o to víc jsem se těšila, že zažijeme exotiku. Celkově mi lidi v Americe i na Bahamách přišli hrozně milý a vstřícní. Ano, stokrát jsem slyšela, že vše je jen přetvářka. Vůbec mi nevadila, skvěle jsem si odpočinula od těch českých nasraných ksichtů. Loď na Bahamy jela asi 3 hod. a už jsme se moc těšila, až se ubytujeme v Wyndham Fortuna Beach hotelu s all inclusive, protože jsme ani moc nesnídali. V hotelu byli opět strašně vstřícní a ikdyž jsme přijeli ve 12:00 hod a check in byl od 14:00 hod. dali nám pásky, vzdali kufry a mohli jsme hned na jídlo a do areálu hotelu. Prostě paráda. Hned jsme se po cestě vrhli na bufet a byl skvělý. Nevím, jestli nebyla sezóna, ale pláž byla prázdná a rezort byl také poloprázdný. Služby byly fantastické a my si to 3 dny užili. Vlastně jsme nikam ani netrajdali po ostrově, což nás potom mrzelo, ale užívali jsme si na pláži a v hotelu. Půjčili jsme si paddleboardy a kajak a jezdili jsme, jak draci. 

Po třech dnech užívání, jsme se opět nalodili na cestu zpět. Já jsme se samozřejmě spálila, protože všichni se mazali, jen já to nějak podcenila. Popáleniny jsme měla takové, že paní černoška v obchůdku se mi smála a říkala: co potřebuješ zlatíčko. Aha už vím, ale to aloe Vera Ti na ty spáleniny stejně už nepomůže miláčku:-))...No tak jsem holt trpěla. Cestu zpátky jsme prospali a opět se přemístili na naše ubytování. Na hromadnou dopravu jsme se vyprdli a jeli taxíkem. Ve Fort Lauderdale jsme opět zamířili do stejného hotelu a tady jsme byli dalších 5 dnů. Zašli jsme si do Starbucks coffee a přestože nejsem vyznavač tohoto řetězce, tak musím uznat, že frapuccino se zmrzlinou bylo luxusní. Vyrazili jsme taky na pravý hamburgr a opět se výběr podařil a užili jsme si ho se všemi omáčkami a samozřejmě Coca Colou. Naštěstí jednou a stačilo. Pak jsme si zašli půjčit auto. Dostali jsme Toyotu Corollu a vyrazli do blízkého Mallu na nákupy. Nákupní centrum bylo kousek od stadiónu Florida Panthers, kde zrovna hrál Jarda Jágrů. Bohužel stadión v tomto období byl uzavřen, protože nebyla sezóna a kromě nás to zas, tak moc lidí ve městě nebralo. V nákupním centru jsme někteří řádili, jak utržení z řetězu, protože ceny v některých obchodech byli srandovní. V obchodě Tommy Hilfiger, do kterého v ČR ani nevlezu, jsem na pokladnu nacpala, tak 10 věcí, nemluvě o TOMS, Guess a Roxy. No trošku mě to vyděsilo. Tak v česku si lidé v těchto věcech hrají na hvězdičky, dávají za košile až 2.000 Kč a tady se válejí v obhodě košile v koších za 300 Kč. Nějak tu ekonomiku přestávám chápat:-)...Takže po zběsilých nákupech, jsme jeli naše úlovky testovat na pokoj. Další den jsme opět byli na pláži. Pláže byli dlouhé, čisté. Skoro nikdo se nekoupal a přitom moře bylo jako kafíčko. Venku bylo, jak v pračce cca 29C. Trošku nás vyděsilo, že v moři plavalo hodně rejnoků a do moře se kousek od hlavy vrhaly pelikáni. Až mě překvapilo, jak živé moře kolem nás bylo. Miškus pořád plašil, že je to určitě plné žraloků, tak obezřetně pochodoval do výšky ramen:-)