Vánoce ve Vodicích

Nejdřív jsem myslela, že Miškuse o vánocích nikam nedostanu. Je to takový vánoční skřítek, který chce být doma a koukat na pohádky. Naštěstí se mi to povedlo a ještě se k nám přidala ségra. No to bych taky nečekala, protože ikdyž ta zrovna není fanouškem vánoc, tak ani není fanouškem posedávání doma. Prostě každý tráví vánoce po svém. Pro mě je důležité, že se cítím dobře a je mi jedno, kde to je. Na vánoce ve Vodicích jsem se strašně těšila. Těšila jsem se tak moc, až jsme se nakazila na firemním večírku nějakou covidovou parádou (covidochřipkou, covidoangínou, covidorýmou atd.) Nakonec jsem se zbrchala a samozřejmě všichni se smáli, protože já když něco chci, tak se neskutečně vzpružím. Brali jsme sebou i našeho psího cestovatele Maiu. Teď v podstatě moc necestujeme, protože Maia nemá moc hlídání a je to taková přísavka, jak už boxeři bývají. Při příjezdu do Vodic jsem byla nadšená. Ikdyž je to destinace u moře, tak tu výzdoba vánoc jede v plném proudu. Nazdobené je náměstí, parky, lodě. V parku se dělají večerní zábavy celý týden, kde je punč a všechny ty vánoční dobrůtky.  Hraje muzika, různé kapely a místní tancují a baví se.  Teplota vzduchu byla parádní, stejně jako moje teplota první dva dny, pak jsem už jen bojovala s ucpaným nosem. 

Ti dva otužilci se se hned další den namáčeli. Moře mělo asi 15 stupňů, ale bylo teplo. Já jsem dostala jako první dárek papírové kapesníčky, které mě fakt pobavily. Seděla jsem v bundě a dávala si slanou vodu do nosu, což považuji za covidový zlepšovák. Stihla jsem i trochu vánočně nazdobit dům. Večer jsme se ségrou vyrazily na večerní puč, na který jsme si musely počkat, protože o teprve zahřívali. 

No a rovnou příprava na Štědrý den. Dovezla jsem si umělý stromek z ČR, takového malého prcka. Baňky jsem si v tom shonu nechala doma, takže jsem vyrazila do Tedíka koupit aspoň něco málo mořského. V Kauflandu jsem sehnala baňky, problém nastal se světly na stromek.  Štědrý den vycházel na pondělí a v neděli jsou všechny obchody v Chorvatsku zavřené.  Běžela jsem v sobotu odpoledne a musím říct, že jsem byla celkově v šoku z vánočního shonu v Chorvatsku. On totiž žádný nebyl. Kde jsou zácpy mnoha aut, jak to že se na parkovištích netroubí a sprostě negestikuluje. Kde jsou hromady stánků se stromky u každého obchoďáku. Kde jsou fronty u pokladen, najíždějící lidi s košíky na paty druhých u poklady a kde je rvačka o klasické potraviny. Kde jsou ty uspěchané, nervózní davy. Najednou stojím v tichém obchodě, beru si v klidu okurky v akci, které pořád nejsou vyprodané. Ptám se na světýlka, které prý nemají. Jediné, co bylo otevřené byly ještě obchůdky uvnitř Kafladundu a tak jsem je nakonec koupila v Trafice mezi cigaretami:-) Na Štědrý den jsem udělala klasicky zelnou polévku a bramborový salát s rybou, která byla zrovna k mání. Myslela jsem, že něco seženu na trhu, ale nic nebylo otevřené. Říkali mi, že si je rezervují už dávno dopředu. To musím ještě pro příště vykoumat. Štědrý den jsme si užili, bylo tak 22 stupňů a do toho hrála princezna se zlatou hvězdou.

V tak parádním počasí jsme stihli i několik výletů a to na Vranské jezero a na kříž nad Vodicemi. Říkám jim, dávejte si pozor z čeho pijete, ať se nenakazíte, tak si Miškus pro jistotu vyčistil mým kartáčkem zuby, protože si nepamatoval svou novou barvu. Takže na Vranské jezero už jel nemocný, no a ségra vydržela až do Česka a pak lehla přes Silvestra. To já jsem byla už ready:-)